Recenze Mitsubishi Outlander – luxusní zážitek za každé situace

Automobily, motorky a motosport obecně, je spojován zejména s muži. Pravdou však je, že mnohé z nás to k „rychlým“ vozům a motorkám táhne a ačkoliv jsme něžného pohlaví, je pro nás tento svět velkou vášní. U mě tomu není jinak. Už jako dvanácti leté děvče jsem si nechala ujít jediný závod F1 či moto GP, pokud si zahraju počítačovou hru, tak ve stylu Need For Speed a po třicítce (teprve) jsem objevila vášeň v podobě motokár. Proto jsem byla velice potěšená, když mě oslovila společnost Kodedar s možností vypůjčit si na víkend některý z automobilů značek Mitsubushi, Mazda či Citroën.

K otestování jsem dostala typ Mitsubishi Outlander 2,2 v dieslovém provedení s automatickou převodovkou ve výbavě INTENSE+.

Převzetí vozu

Je pátek odpoledne a s manželem jedeme směr Kodecar Opava pro našeho nového parťáka na víkend. Naleštěný Outlander ve stříbrné barvě už na nás čekal před autosalonem Mitsubishi. Po příjemné komunikaci přímo s jednatelem společnosti, který nám nezapomněl ukázat základní funkce, jak s automobilem zacházet (nejsme sice žádní začátečníci, ale přece jen je to s takovým vozem naše první zkušenost), do „Myšáka“ (naše pracovní pojmenování) nasedl manžel. Já si to zatím uháněla v našem Passatu B6, protože jsem nikdy neseděla v automatu.

První společná jízda

Mezi prvotní plusy řadím naprosto pohodlné sedačky, dostatek místa, Outlander je vysoký tak akorát, že se do něj a z něj jednoduše a bezproblémově vystupuje, výhled z SUV je bezkonkurenční, naprosto pohodová jízda (pomyslela jsem si a to jsem ještě neřídila). Motor, ačkoliv dieslový a vím, že tyto bývají hlučnější, byl poměrně tichý a řazení velmi plynulé. Možná je dojem umocněn tím, že v našem Passatu se sportovním podvozkem a nízkoprofilovými koly je jízda tvrdá a docela i hlučná.

Během první jízdy jsem se neustále rozhlížela interiérem, zejména studovala palubní desku. Proklikávala jsem nabídku na barevném dotykovém LCD monitoru s rádiem, CD/MP3 přehrávačem a dalšími vychytávkami v rámci tohoto audiosystému. Otestovala jsem zabudovanou navigaci (funguje skvěle a naprosto přesně) a především pak možnosti poslechu hudby, neboť si jízdu bez hudby ani představit nedokážeme. Rádio hrálo stoprocentně, spárování skrze Bluetooth s mým mobilem proběhlo velmi rychle a my si pouštěli songy z mé vlastní databáze. Nenašla jsem však USB port či vstup pro SD kartu, což bych u takového technologicky vyspělého systému ocenila. Později jsem se dočetla, že se pomocný vstup USB nachází v přední části středové konzoly nebo v zadní části loketní opěrky. V rámci napojení přes Bluetooth lze využít i handsfree LINK-SYSTÉM. Opět jsme vyzkoušeli a velmi mě překvapilo, jak čistě lze hovor slyšet. Hned jsem podotkla, že lepší poslech, než přes telefon. Audiosystém umožňuje také ovládání na volantu, včetně hlasového ovládání.

Zpět jsme se vraceli za tmy a musím uznat, že viditelnost díky velkým xenonovým světlometům je v těchto podmínkách perfektní. Překvapilo mě, kolik světla nabízí, jak tlumené, tak dálkové osvětlení, hlavně také do boku, což oceňuji v takových případech, kdy se může blížit k vozovce zvěř. Takto ji lze mnohem dříve spatřit a reagovat včas na případný střet. Jen bych poznamenala, že denní svícení je nastaveno automaticky a není po nastartování potřeba nic zapínat. A skvělá věc v noci. Automobil automaticky přepíná také dálková světla na potkávací, jakmile zaznamená jiná blížící se vozidla, poté opět přepne na dálková světla. Není třeba věnovat tolik pozornosti a neustále světla přepínat. Za mě velmi užitečná funkce, přiznám se, že v noci mě to přepínání fakt nebaví.

Pohodička v nepohodě

Počasí k nám nebylo zrovna vlídné. Po dlouhé době byl opravdu hnusný den, jinak to ani nazvat nelze. Pršelo, zima, pochmurno, no naše plány ohroženy. Museli jsme se uspokojit s náhradním řešením. Vyrazili jsme směr Ostrava a následně na Čeladnou. Využili jsme možnost jet po dálnici, vzhledem k tomu, že na autíčku byla dálniční známka. Už při napojení na dvouproudovku z Opavy do Ostravy jsme objevili další skvělé funkce. Nejprve bych se ráda zmínila o LDW (systém podpory udržování jízdního pruhu). Pokud jsme vyjeli bez použití směrovky mimo náš jízdní pruh, LDW vydal akustický signál a varování se zobrazilo také na displeji. Určitě skvělá funkce, především na dálkové trasy, kdy může řidič ztrácet koncentraci. Někdy to pípání trošičku jízdu rušilo, ale LDW jde myslím i vypnout. Dále nesmím opomenout tempomat. Věc, kterou známe a využíváme, takže žádná novinka. Ale! Obrovskou výhodou je systém ACC (adaptivní tempomat). Manžel nastavil tempomat a funkci ACC. Jakmile jsme se blížili k vozidlu před námi, radar, který je součástí Outlandera, jej zaznamenal a auto začalo samo od sebe zpomalovat a přibrzďovat, aby nedošlo ke střetu. Jde zkrátka o bezpečné dodržování vzdálenosti mezi automobily. Takto jsme si užívali jízdu bez stresu a autíčko si jelo v podstatě samo. V podobném duchu funguje i funkce FCM (předcházení a zmírňování následků čelního nárazu). Lasery a kamerové systémy pomáhají předcházet srážce, případně zmírní následky škody, když už je střet nevyhnutelný. FCM reaguje na auta, chodce a předměty pohybující se před vozidlem.

Couvání zpohodlňuje multi around view monitor, i když přiznám, že bych si na něj musela nejdříve zvyknout. Sice si lze navolit různé záběry kamer (vzadu, vpředu, po stranách, dokonce i z ptačí perspektivy), ale já osobně bych potřebovala více času, než bych se se systémem sžila. Věřím však, že poté může být couvání opravdu hračka.

Cestou nám pršelo, takže stěrače stíraly o sto šest. Na druhou stranu jsme si osobně zažili, že mít pod kapotou vůz s elektronicky řízeným pohonem 4W  je opravdu velkou devízou. Myšák seděl na mokré vozovce jako přibitý. Měl vynikající trakci i stabilitu, což se nám potvrdilo i na kamenitém terénu. Navíc jsme si mohli zvolit režim dle situace (4WD ECO pro maximální úsporu, AWD AUTO pro běžné podmínky 4WD LOCK pro opravdu složitý terén). My jsme jeli na ECO, ať palivo pošetříme J. V souvislosti s ekologickým chodem jsme rovněž aktivovali režim ECO, který zabezpečuje nejen úspornější chod motoru, ale i klimatizace a soustavy pohodu 4WD. A jelikož byla opravdu zima a my se venku klepali jako osiky, v autíčku nám bylo teploučku. Klimatizace interiér ohřívala na námi manuálně nastavené stupně.

Nazpátek jsem se rozhodla, že za vůz konečně zasednu i já. Nejprve jsem měla obavy, zda to vůbec mám zkusit. Automat jsem nikdy neřídila a nevěděla jsem, jestli to zvládnu. Navíc velké SUV, opět první zkušenost. Ale později by mě určitě mrzelo, že jsem auto z tohoto pohledu nevyzkoušela. Mé pocity byly zcela zbytečné. Vůz s automatickou převodovkou je naprostá pecka!!! Sedla jsem za volant, nastavila převodovku do pozice D, sešlápla plyn a světe div se, rozjezd bez problémů. Ihned jsem zareagovala tak, že jsem chtěla zařadit dvojku, zkrátka reflex, ale poté se mně to už nestalo. Outlander plynule zrychloval, žádné cukání, měla jsem pocit, že nemusím dělat vlastně vůbec nic. Jen brzda, plyn, sem tam směrovka. Jaká pohoda!? Už teď vím, že řazení je fakt otrava!

Testování na cestě necestě

V neděli jsme vyjeli alespoň na krátkou projížďku po okolí a natankovat. Nevím, jaká je uváděná průměrná spotřeba výrobcem, ale my jsme si to dávali za 10,5 l/100 km. V sobotu byla hodnota 8,5 l/100 km, přece jen je vždy spotřeba u větší vzdálenosti nižší.

Vzhledem k tomu, že Mitsubishi SUV je auto vhodné i do náročného terénu, nedalo nám to a pár kilometrů jsme absolvovali po boční trase. Ne zcela polní cestě, ale jakési poloasfaltové verzi, kde běžné jezdí auta, traktory a podobně, ale přece jen bychom zde v našem nízkém Passatu možná přišli i o přední nárazník. Navigace nám hlásila: Cesta neznámá poblíž Hněvošice :-). Zde obstál Outlander na výbornou. Cestou, necestou, místy kamení, místy díry, místy rovná asfaltová plocha, ale se vším si „Myšák“ poradil. Zkrátka pohoda za jakékoliv situace.

Loučení

Každá pohádka jednou končí, nastalo pondělní ráno a musela jsem vozidlo vrátit. Přede mnou poslední kilometry do Opavy. Jen já a tento dravec! Díky inteligentnímu systému bezklíčového ovládání (a klíčkem podporující tuto funkci v kabelce) jsem si auto snadno otevřela pomocí tlačítka na vnější klice. Skvělá vychytávka, žádné hledání klíče po kapsách, v kabelce apod. Uvnitř vozidla jsem jen stiskla START/STOP, auto se nastartovalo a já mohla vyrazit. Užívala jsem si i tuto relativně krátkou trasu a znovu jsem měla novou zkušenost. Řízení v kolonách. Opava totálně ucpaná a mně se jen potvrdilo, jak je výhodné mít automobil s automatickou převodovkou. Ve spojení s dalšími prvky, interiérem a exteriérem jsem si Outlander zamilovala. Blížil se autosalon Mitsubishi a nejraději bych se vydala úplně opačným směrem. Tak a jsem u cíle! Našeho víkendového Myšáka jsem odevzdala, poděkovala a rozloučila se s Outlanderem naposledy alespoň očním kontaktem.

Shrnutí na závěr

S Outlanderem jsme byli i za tak krátký čas sehraná trojka. Cítili jsme se, jako kdyby bylo auto naše. No, nebudu lhát, rychle jsme si zvykli na ten komfort, luxus, kvalitu a pohodu. Má spoustu další skvělých funkcích, o kterých jsem se ani nezmínila (ještě mě napadá automatické sklapování bočních zrcátek pro zamčení vozu, velice prostorný kufr a dvě další sedačky nacházející se uvnitř zavazadlového prostoru a F1 manuální řazení pomocí pádel u volantu pro rychlejší a sportovnější pocit z jízdy). Mé dojmy jsou velmi kladné. Přiznám se, že nevím, zda jsou i konkurenční automobily stejné třídy takto vybavené, případně vybavené lépe, nicméně tato nová verze Outlandera má svým uživatelům rozhodně co nabídnout. Je to rodinné auto do města, terénu, do hezkého i ošklivého počasí, pro mladé páry, rodiny s dětmi, pro starší generaci. Zkrátka pro všechny a pro vše!

Tímto bych chtěla moc poděkovat společnosti Kodecar za možnost otestovat tento parádní vůz.