Pozor: Přečtěte si fakta a mýty o klíšťatech!

Pravděpodobně každý z nás už někdy našel na svém těle pochodující nebo už přisáté klíště, které si vybralo právě nás jako svého hostitele. Klíště obecné je roztoč s charakteristickou stavbou těla, který se živí sáním krve, v horším případě Vaší, v lepším případě Vašeho domácího mazlíčka, a představuje tak nebezpečí v podobě přenášených nemocí. Jedním z nejzávažnějších virových onemocnění mozku, která klíšťata přenáší, je klíšťová encefalitida (známá také jako klíšťovka), která může mít pro člověka i velmi závažné následky.

Proti klíšťatům bychom se měli snažit chránit, ale především je důležité vědět, jak s nimi zacházet. Určitě jste slyšeli mnoho zaručených způsobů, co na tyto drobné tvory platí, ale mnohé z nich možná byly jen časté mýty, které tohoto roztoče doprovází. Pojďme se podívat na nejzajímavější fakta a mýty o klíšťatech a klíšťové encefalitidě.

1. Mýtus

Na klíště narazím jenom v zarostlých oblastech nebo na mě skočí z listnatého stromu

Fakta – Klíšťata nejčastěji žijí v trávě a keřích, které jsou vysoké mezi 20 cm a 60 cm od země, nemusíte na tohoto tvora narazit, jenom pokud se právě prodíráte houštím v lese, můžete se s ním setkat i na běžné procházce v parku, nebo při práci na zahradě. V žádném případě na Vás klíště neskočí ze stromu, jak se často traduje, není to žádný parašutista, raději číhá ukryté na porostu. Jeho tajemství tkví v přípravě před uchycením – přední pár nohou vztyčí jako lapače, aby se mohlo ve vhodné chvilce přichytit na svého hostitele.

2. Mýtus

Nebezpečná klíšťata se nachází jenom v některých oblastech ČR

Fakta – Česká republika patří v rámci EU mezi země s nejvyšším výskytem klíšťat infikovaných klíšťovou encefalitidou, až 25% ze všech případů klíšťové encefalitidy hlášených na území EU za posledních 40 let bylo evidováno v ČR (zdroj: Očkování a cestovní medicína, 1/2013, str. 5). V roce 2013 bylo v ČR hlášeno 625 případů klíšťové encefalitidy (Zdroj: SZÚ). Pravdou je, že nejvíce případů bylo zaznamenáno v Jižních a Západních Čechách, setkat se s nimi ale můžete na území celé republiky. Kromě encefalitidy Vás klíšťata mohou nakazit také Lymskou boreliózou. Aktivitu klíšťat můžete sledovat i na webu Ministerstva zdravotnictví nebo Českého hydrometeorologického ústavu.

3. Mýtus

Pokud najdeme přisáté klíště, musíme ho nejdříve utopit a tělo i s kusadly nejlépe odstraníme točením proti směru hodinových ručiček. Samotné klíště zlikvidujeme tak, že ho rozmáčkneme nebo spálíme

Fakta – Tento mýtus je asi nejrozšířenějším. Klíště není potřeba točit, spíše docílíte toho, že se oddělí hlava s kusadly klíštěte od zbytku těla a jejich odstranění bude více komplikované. Správný postup je zakápnout klíště dezinfekčním roztokem a pomocí pinzety (v lepším případě máte speciální kleštičky) klíště jemně uchopit a kývavým pohybem jej pomalu vytáhnout, místo poté vydezinfikujte. Vyjmuté klíště pak spláchněte do toalety – to je jedna z možností, jak se můžete klíštěte bezpečně zbavit. Pokud ho totiž rozmáčknete (a ještě k tomu mezi prsty!), můžete jen rozšířit infekci. Také se nabízí možnost klíště jednoduše vyhodit do odpadkového koše, ale počítejte s tím, že se na první pohled mrtvé klíště může vydat na průzkum po vaší domácnosti. Spálení klíštěte by se mohlo zdát také jako dobrý způsob likvidace, ale riskujete, že popálíte sebe, někoho kolem sebe nebo zapálíte něco ve Vašem okolí.

4. Mýtus

Když použiji repelent proti hmyzu, klíště nemá šanci

Fakta – Repelent představuje určitou míru ochrany proti hmyzu, bohužel se nelze spolehnout jenom na tento způsob prevence. Repelenty musí být velmi pečlivě naneseny na každý kousek povrchu těla, protože klíště rádo hledá skulinky, kudy se k Vám dostat. Jejich ochrana ale není stoprocentní ani při dostatečném množství nanášeného přípravku, účinná látka časem vyprchá a aplikaci je nutné v pravidelných intervalech opakovat. Existuje také očkování, které Vás sice neochrání proti klíšťatům jako takovým, ale je účinné proti klíšťové encefalitidě, kterou přenášejí.

5. Mýtus

Klíštěti se mohu vyhnout zvolením správné barvy oblečení

Fakta – Bohužel klíště nemá vyvinutý zrak na to, abyste ho mohli odradit světlým, tmavým či jiným vybraným modelem ze svého šatníku. Barva oblečení zde tedy nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit také hladký materiál, po kterém se klíšťatům hůře šplhá. Klíště svými senzory totiž vnímá především pachy a také otřesy půdy, takže lehce identifikuje, že se blíží nový hostitel a připravuje se na přichycení k němu. Zamezení kontaktu klíštěte s vaší pokožkou ale můžete pomoci správným výběrem oblečení a obuvi. Na procházku do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, dole zakončené gumou, nebo s nohavicemi zastrčenými do ponožek a dlouhé rukávy. Klíště se totiž nejčastěji přichytí nad botami nebo na rukách a povyleze směrem k místům s měkkou pokožkou. Po návratu domů vždy zkontrolujte celé tělo, zejména třísla, podpaží a hlavu.

6. Mýtus

Po odstranění klíštěte se na kůži nevytvořil žádný flek, jsem v bezpečí

Fakta – Zčervenáním pokožky se často projevuje Lymská borelióza, kterou Vás klíště může nakazit. Klíšťová encefalitida se ale projevuje příznaky podobnými chřipce, a to až několik týdnů poté, co jste klíště viděli naposled. Takže flek na kůži není vždy 100 % indikátor. Proto je důležité navštívit lékaře a upozornit ho, že jste v nedávné měli přichycené klíště. Po provedení krevních testů Vám pomůže rychle nasazená léčba předejít závažným následkům.

7. Mýtus

K přenosu nemocí dochází prostřednictvím kusadel

Fakta – Kusadla klíštěti slouží pouze k zakotvení na kůži hostitele, k přenosu klíšťové encefalitidy a dalším nemocem dochází při sání krve pomocí sosáku. Jestliže Vám tedy zůstala po odstranění klíštěte jeho kusadla v těle, nezvyšuje se tím riziko nákazy ani nemusíte bezprostředně vyhledat lékaře, tělo si s kusadly ve většině případů poradí samo, stejně jako třeba s třískou. Přenos klíšťové encefalitidy byl v minulosti v několika případech zaznamenán také po požití nepasterizovaného mléka z infikovaných krav, koz a ovcí.

8. Mýtus

Očkování proti klíšťové encefalitidě probíhá jen v zimě, tzn. „před sezónou“

Fakta – Očkovat se můžete nechat kdykoliv během roku, jen musíte být opatrní v období, než si vytvoří Vaše tělo protilátky. Očkování probíhá ve třech fázích a běžně nezpůsobuje žádné vedlejší účinky, proto je určené pro děti už od jednoho roku věku. Na našem trhu jsou dostupné vakcíny pro děti i pro dospělé. S jejich výběrem Vám pomohou u praktického lékaře nebo v očkovacích centrech a jejich cena se pohybuje kolem 750 Kč (cena z www.klistova-encefalitida.cz/ockovani). Na očkování proti klíšťové encefalitidě Vám může přispět i Vaše zdravotní pojišťovna, navštivte její internetové stránky, kde se dozvíte více. Očkování je ale potřeba pravidelně opakovat, jeho účinnost je časově omezena a chrání Vás zhruba tři roky.

Nejbezpečnější cestou, jak předcházet klíšťové encefalitidě, je očkování. Pokud už jste investovali do svého zdraví, stále myslete na svoji ochranu a používejte repelent a vhodný oděv, protože očkování Vás a Vaše blízké neochrání před dalšími nemocemi, které klíšťata přenášejí. Především ale nemyslete jen na svoje děti, ale také na sebe, protože Vaše nemoc ovlivní celou rodinu a může Vám způsobit následky na celý život.

Více informací na www.pozorkliste.cz, nebo www.klistova-encefalitida.cz.