Dveře prázdnin se otevírají pro všechny žáky a školáky. Již zítra máme poslední den školního roku 2011/2012 a děti si půjdou pro vysvědčení. Pro některé z nich je to očekávaný okamžik. Zejména pro prvňáčky, kteří poprvé dostanou své vysvědčení v podobě, které jim již zůstane. Těm, co se letošní rok dařilo a na svém vysvědčení se budou pyšnit samými jedničkami, se rovněž otevřou dveře pro spokojené prázdniny. Jenže, co když se vysvědčení nepovede a známky nebudou takové, jaké jste od vašeho dítěte očekávali?

Špatné známky

Vysvědčení představuje hodnocení práce vašeho dítěte během daného školního roku. Ne vždy se však představy o vysvědčení shodují s tím, jaká je realita a to jak pro děti, tak pro vás rodiče. Bohužel se každý rok stane nějaká nešťastná nehoda či událost právě kvůli vysvědčení. A je to zcela zbytečné. Jak tedy takovým situacím zabránit a nevytvářet dusnou atmosféru, která nepůsobí dobře nejen na vaše děti, ale na celou rodinu? V podstatě je chyba na obou stranách, protože za výsledky svých dětí můžete i vy. Zaměřme se tedy na to, co udělat, když není vysvědčení zrovna podle vašich představ.

Co mohou udělat děti?

Školáci, o vysvědčení je dobré se svými rodiči mluvit dopředu, ne na poslední chvíli či přinejhorším v den vysvědčení. Ať už se rodiče ptají nebo neptají, snažte se je připravit na to, co již pak budou očekávat. Pokud dostanete přece jen horší známku, projevte lítost s tím, že jste si vědomi toho, že jste mohli udělat více. Nebojte se jít domů! Klidně svým rodičům zatelefonujte předem a připravte je. Mnoho rodičů napomíná a vyhrožuje, že s takovým vysvědčením ani domů nemáte chodit, ale to je jen reakce na nečekané známky. Vše se vyřeší a není větší důvod se bát. Rozhodně celou situaci neřešte útěkem či ještě něčím horším. Své známky sdělte nejdříve tomu rodiči, se kterým si rozumíte více. Klidně požádejte rodiče o pomoc a řekněte, že máte zájem třeba o doučování.

Co mohou udělat rodiče?

Rodiče, uvědomte si, že vysvědčení je přece jenom vysvědčení a nejde zde o život. I když vás vaše dítě vytočí, zachovejte klid a raději potlačte se negativní emoce. Nezačněte na svého potomka ihned řvát a nadávat mu. Až přijde domů, promluvte si o známkách třeba až za hodinu. Za tu dobu vychladnete a vaše komunikace bude jistě klidnější. Snažte se vaše dítě pochválit za jakoukoli dobrou známku, třeba i za jedničku z chování nebo tělocviku. Zeptejte se, v čem chce vaše dítě pomoci a domluvte mu třeba doučování. Velkou chybou je srovnávání s jiným žákem. Neříkejte Anička od vedle má samé jedničky a ty takové či makové. Uvědomte si, že každý je jiný a všichni nemohou mít samé jedničky. Nikdy svému dítěti neříkejte větu: „S takovým vysvědčením se domů nevracej!“. Nevíte co se odehraje v hlavě dítěte a později byste téhle věty mohli hodně litovat. Netrestejte fyzicky, nedávejte domácí vězení. Zvolte jiné pokárání, které ale vaše dítě nevystresuje. Na závěr si však uvědomte, že je třeba mít o výsledky ve škole zájem během celého roku, nikoli až v poslední den před prázdninami. Ptejte se pořád, projevte, že se snažíte, aby mělo vaše dítě dobré známky. Pomáhejte, doučujte. Za známky totiž můžete i vy!